Jak se starší lidé dívají na štěstí
Do této debaty přispěla i University of Toronto. Studie tam ukázala, že téměř jeden ze čtyř dospělých ve věku 60+ se během tří let vrátil do optimálního zdravotního stavu. To naznačuje, že štěstí ve stáří nemusí pramenit z touhy po velkých změnách, ale z pocitu vděčnosti za to, co už člověk má.
Jako příklad autor zmiňuje vypravěče, který odešel do důchodu ve věku 66 let a původně se tohoto kroku bál. Sám říká, že naplnění zažívá hlavně ve chvílích, kdy „sedí v křesle a nedělá nic produktivního“. Každý den se drží stejných rituálů, třeba ranní procházky se svým border teriérem po stejných ulicích v přesný čas, a to mu přináší pocit vděčnosti a spokojenosti.
Co říkají další vědci
Vědci jako psychologie štěstí z University of Missouri in Columbia upozorňují, že „štěstí je jen jednou z mnoha hodnot v lidském životě.“ To podtrhuje, že stojí za to sledovat i jiné části psychického fungování, například pocit smyslu života nebo prosté potěšení, místo aby se člověk soustředil jen na samotné štěstí.
Studie publikované v časopisech Age and Ageing a Journal of Gerontology ukazují, že štěstí není silně vázané na kognitivní postižení. Díky tomu mohou Američané ve věku 65 let a více očekávat mnohem víc šťastných let než ti, kteří mají kognitivní problémy.
Přijmout obyčejný každodenní život
Mnoho starších lidí přehodnotí své priority a dá přednost klidu a spokojenosti před honbou za vzrušením a úspěchem, což zahrnuje i udržování vztahů. Vypravěč, který strávil třicet let v korporátním světě, nakonec došel k tomu, že stačí mít dost peněz na zaplacení účtů bez paniky, být dost zdravý na to, aby každý den vyšel ven, a udržovat vztahy, které ho zapojují do světa.
Příklad ženy, která v obchodě kontrolovala jogurty a porovnávala ceny až na cent, ukazuje, jak běžné činnosti dokážou přinášet hlubokou vděčnost a spokojenost. Stejně tak obyčejná potěšení, pozorování kardinálů u krmítka nebo příprava čaje v kuchyni s výhledem z okna, mají velkou váhu, což ukazuje význam zdvořilosti.
Tahle změna pohledu naznačuje, že štěstí není odměnou za perfektní rozhodnutí, ale spíš občasným hostem, který přijde v momentě, kdy ho nejmíň čekáte. Když se zruší vyčerpávající honba, má opravdové štěstí prostor vejít na scénu.
